Stačí na to retenční nádrž pro svod vody ze střechy, kterou můžete následně využívat pro zalévání zahrady nebo i v domácnosti. Jak velkou nádrž pořídit, kolik vody je potřeba, kolik lze ušetřit a jak dosáhnout na dotace? O tom jsou následující řádky.

Pro „uskladnění“ vody slouží retenční nádrže (jímky na dešťovou vodu). Nejpoužívanějšími a nejvhodnějšími jsou pro obytné domy plastové retenční nádrže pod zemí. Pro zahrádky a chalupy můžete využít i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery apod. Podzemní plastová nádrž má například proti betonové nádrži řadu výhod – díky konstrukci z kvalitního polyetylenu se s ní snadno manipuluje, jednoduše se instaluje a na chybějícím obetonování také ušetříte. Je odolná vůči vnějším vlivům a udržuje stálou teplotu vody.

Jakou zvolit velikost nádrže na dešťovou vodu?

Velikost akumulační nádrže určuje vydatnost srážek a velikost plochy střechy, ze které budete vodu svádět. Pro představu – pokud máme střechu do 100 m² a plánujeme využít dešťovou vodu pro zalévání zahrady, volíme nádrž do 3 000 l. Pokud vlastníme střechu do 150 m², je vhodná nádrž o objemu 5 000 l.

Při volbě je ale potřeba počítat nejen s velikostí střechy a srážkami, ale hlavně s celkovou velikostí odvodňované plochy, plochou zavlažované zahrady a případným využitím užitkové vody v domě. 

Mám nádrž a co dál?

Samotná nádrž s vodou není samozřejmě praktickým řešením a asi těžko plánujete tahat vodu rumpálem. Proto na trhu najdete v nabídce přímo sestavy určené pro hospodaření s dešťovou vodou.

Takový set tvoří samotná nádrž (1 000 – 10 000 l), výkonné ponorné čerpadlo a sestava pro dopouštění nádrží – plovák se závažím, elektromagnetický ventil 1", zapojení do zásuvky na 230 V a kabel. Nejvhodnější je ponorné čerpadlo s integrovanou řídicí jednotkou, které pracuje automaticky, a vy se o nic nemusíte starat.

V případě nedostatku srážek je potřeba do nádrže zajistit dodávku vody z jiných zdrojů, a to ze studny či vrtu nebo z veřejného vodovodu. K tomu stačí k nádrži pořídit sestavu s plovákem, ventilem a kabelem, kterou stačí pro zprovoznění zapojit pouze do zásuvky.

Na co dešťovou vodu využít?

1. Závlaha zahrady
   Průměrná týdenní závlahová dávka trávníků od jara do podzimu je při našem podnebí 25-40 litrů vody na metr čtvereční.  S retenční nádrží na dešťovou vodu pro závlahu zahrady o 300 m2 můžete ušetřit až 3 000 Kč měsíčně za odběr pitné vody, ale ve vegetační sezóně květen–září je to dokonce až 15 tisíc Kč více.  S podružným vodoměrem navíc ušetříte i náklady na stočném. Konkrétní úspora se samozřejmě odvíjí od cen vodného a stočného ve vaší obci.

2. Na splachování
   V tomto případě se použitá voda stává vodou odpadní a je nutná smlouva s provozovatelem kanalizace, případně je třeba dodržovat další podmínky nakládání s odpadní vodou, které by se vás mohly týkat.

3. Na sprchování, mytí nádobí atd.
   Pro využití v domě jako vody užitkové, potřebujeme znát počet osob v domácnosti, předpokládaný odběr a zároveň musíte zajistit čištění. Na splachování postačují filtry hrubých nečistot, ale v případě, že se dešťovou vodou chcete sprchovat, potřebuje filtrační systémy pro tzv. šedou vodu.

Nakupujte u odborníků

Koupit malou nádrž pro zalévání malé zahrádky dokážete i bez konzultace v některém z hobby marketů. Pokud ovšem plánujete sestavu používat jako zdroj užitkové vody v domácnosti nebo se sofistikovaným systémem zavlažování, obraťte se na specializovanou firmu s patřičnými zkušenostmi z oboru - např. ALVIKO s.r.o.  A rovněž mějte na paměti, že se něco může pokazit.

Získejte dotační podporu

Hospodaření s dešťovou vodou podporuje dotační program Dešťovka, který pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití:

• zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady

• akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku

• využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Pokud chcete vodu pouze na zálivku zahrady, ověřte si, zda je vaše oblast oficiálně ohrožena suchem. Jinak musíte tento fakt doložit buď stanoviskem obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (vyhlášky apod.)